Domů

KOBERCÁRNA ARNO MÜLLER

   

Urbanistický vývoj


Město v letopočtech


Rozmary počasí


Kronika P. Friese


Městský znak a vlajka


Porodní báby


Slévárna Grohmann


Stáčírny piva


Arno Müller


Žebrota zakázana


Franz Diennebier


Župní výstava


 

Jan Křtitel


 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 Nenajde se ve Šluknovském výběžku hned tak místo, jako v Jiříkově, kde by byl koncentrován průmysl tak hustě, jako býval kolem fabriky na výrobu tkalcovských stavů C. A. Roscher. Stávala poblíž hranic u silnice vedoucí do Ebersbachu. Hned v sousedství přes silnici k nádraží stávala strojní kovárna Münzberg (později JAWA). Třetí fabrikou stojící těsně u hranic byla výroba pian a pianin August Förster. O dalších dvou se píše málo nebo vůbec nic. Jedná se o fabriku na koberce Arno Müller hned vedle pianovky Förster na stejné straně silnice. K areálu kobercárny přiléhala další fabrika směrem k dolnímu Jiříkovu. Vyráběly se tam potřeby pro osobní hygienu jako ručníky, osušky, župany a žínky i další věci z tzv. frotté. Byla to vlastně tkalcovna se speciální výrobou. Jmenovala se dle majitele „FRANZ DINNEBIER, výrobky z bavlny a bavlněného odpadu“. Lokalizace fabrik je dána a nejdříve o té kobercárně. O fabrice Arno Müller nejvíce napoví její původní faktura s obrázkem v záhlaví, vyvedené tiskárnou Eduard Strache ve Varnsdorfu.

 

 
 

Faktura

 

 Na obrázku lze nalézt dispozičně vše, o čem bude psáno. Firma Arno Müller vznikla vlastně díky jeho otci Maxi Müllerovi. Ten v Löbau vlastnil fabriku na pletené stávkové zboží a navíc sám komerční rada se vyznal v podnikání. Svému synovi Arno Müllerovi (1876 – 1965) nechal postavit v Georgswalde (Jiříkově) v letech 1901 – 1902 fabriku s mechanickými stavy pro výrobu koberců a přikrývek č. 798. Vedle těchto produktů vyráběl i popruhy, koberce rozměrů až 2,5x3,5 metru, běhouny šíře 60 – 130 cm, buď kusové, nebo v rolích až 50 m. Specialitou byla výroba gobelínů s ovládáním osnovních nití tkalcovského stavu žakárem (něm. Kurbelstuhl). To byla tehdy špičková tkací technika a první stroje dodala firma Roscher z Neugersdorfu. Až později dodávala stavy i firma C. A. Roscher z Georgswalde. Fabrika byla technologicky dokončena až koncem roku 1902 se strojovnou, navijárnou osnov, niťárnou, navijárnou cívek, barevnou a zámečnickou dílnou.

 

 
 

Slavnost dokončení hrubé stavby

 

 Snímek z 5. června 1902. ukazuje oslavu dokončení stavební části fabriky. Uprostřed je stavebník Arno Müller (se svinutým plánem) s manželkou, vpravo rodiče a ve světlých kalhotách stavební mistr Baumann z Georgswalde.
Provoz začal vlastně až v roce 1903. V tomto roce se též dostavěla vila pro rodinu Arno Müllera vedle v Ebersbachu přímo proti fabrice přes hranici. Na obrázku z faktury je to ta první vpravo od většího komína. Nachází se v ulici Röntgenstrasse 13, vedoucí k nemocnici v Ebersbachu.

   

 
 

 Vila - Röntgenstrasse 13, Ebersbach

     

Fabrika to byla moc hezká, vnější povrch netvořila omítka, ale hladké pálené cihly v kombinaci žluté a tmavočervené barvy. Zaměstnávala v době největší prosperity na 160 lidí. Postupně byly vybudovány sklady se zbožím ve Vídni, Praze, Budapešti. Za války jako jiné fabriky přešla na válečnou výrobu. Vyráběly se výstelky do bojových vozidel, houně, protihlukové obložení stěn, apod. Za provozu se tak dočkala konce II. světové války v roce 1945. Osud kobercárny Arno Müller byl po válce neradostný. Pro složitost výroby, nedostatek speciálních surovin, chybějících důležitých dílů a skupin, kvalifikovaných lidí, se nepodařilo výrobu ani zahájit. Stroje byly odvezeny, nebo se ocitnuly ve šrotu a fabrika sloužila jako sklady. Až přišel ten nápad, poplatný době a praktikovaný v mnoha dalších obcích a městečkách. V roce 1954 začala adaptace fabriky na – kravín. Starší občané Jiříkova si na to určitě pamatují. Když se od jara do podzimu honil dobytek na pastvu, tak podělané ulice, rozšlapané cesty a krajnice, co chvíli přihnali „Grenzpolizei” naše telata nebo krávu z Ebersbachu. JZD a Státní statky měly přednost, i když statků, kam umístit živočišnou výrobu, bylo pro začátek dost. A protestovat znamenalo zařadit se mezi třídní nepřátele. Dnes už nestojí ani bývalé statky, ani fabrika Arno Müller, která byla koncem 80. let min. století zbouraná.

 

Žakárový tkalcovský stav

 

 

 

 
 

Dobová fotografie - pohled od nemocnice na jiříkovská průmyslový komplex kolem roku 1930

     
   

 
 

Dílna v pozadí je jen malinký pozůstatek velké firmy

 

Bývalý areál firmy

 
     
 

 

Josef Nedomlel, Jiříkov 2017
 

 

Použité fotografie Petr Wittgruber


Všechna práva vyhrazena  Copyright © 2005-19    Aktualizace: 27.10.2018    petr.wittgruber@jirikov.info