|
|
|
Nenajde se ve Šluknovském
výběžku hned tak místo, jako v Jiříkově, kde by byl
koncentrován průmysl tak hustě, jako býval kolem fabriky na
výrobu tkalcovských stavů C. A. Roscher. Stávala poblíž
hranic u silnice vedoucí do Ebersbachu. Hned v sousedství
přes silnici k nádraží stávala strojní kovárna Münzberg
(později JAWA). Třetí fabrikou stojící těsně u hranic byla
výroba pian a pianin August Förster. O dalších dvou se píše
málo nebo vůbec nic. Jedná se o fabriku na koberce Arno
Müller hned vedle pianovky Förster na stejné straně silnice.
K areálu kobercárny přiléhala další fabrika směrem k dolnímu
Jiříkovu. Vyráběly se tam potřeby pro osobní hygienu jako
ručníky, osušky, župany a žínky i další věci z tzv. frotté.
Byla to vlastně tkalcovna se speciální výrobou. Jmenovala se
dle majitele „FRANZ DINNEBIER, výrobky z bavlny a bavlněného
odpadu“. Lokalizace fabrik je dána a nejdříve o té
kobercárně. O fabrice Arno Müller nejvíce napoví její
původní faktura s obrázkem v záhlaví, vyvedené tiskárnou
Eduard Strache ve Varnsdorfu.
| |
 |
|
| |
Faktura |
|
Na obrázku lze nalézt
dispozičně vše, o čem bude psáno. Firma Arno Müller vznikla
vlastně díky jeho otci Maxi Müllerovi. Ten v Löbau vlastnil
fabriku na pletené stávkové zboží a navíc sám komerční rada
se vyznal v podnikání. Svému synovi Arno Müllerovi (1876 –
1965) nechal postavit v Georgswalde (Jiříkově) v letech 1901
– 1902 fabriku s mechanickými stavy pro výrobu koberců a
přikrývek č. 798. Vedle těchto produktů vyráběl i popruhy,
koberce rozměrů až 2,5x3,5 metru, běhouny šíře 60 – 130 cm,
buď kusové, nebo v rolích až 50 m. Specialitou byla výroba
gobelínů s ovládáním osnovních nití tkalcovského stavu
žakárem (něm. Kurbelstuhl). To byla tehdy špičková tkací
technika a první stroje dodala firma Roscher z Neugersdorfu.
Až později dodávala stavy i firma C. A. Roscher z
Georgswalde. Fabrika byla technologicky dokončena až koncem
roku 1902 se strojovnou, navijárnou osnov, niťárnou,
navijárnou cívek, barevnou a zámečnickou dílnou.
| |
|
|
| |
Slavnost dokončení hrubé stavby |
|
Snímek z 5. června 1902. ukazuje
oslavu dokončení stavební části fabriky. Uprostřed je
stavebník Arno Müller (se svinutým plánem) s manželkou,
vpravo rodiče a ve světlých kalhotách stavební mistr Baumann
z Georgswalde.
Provoz začal vlastně až v roce 1903. V tomto roce se též
dostavěla vila pro rodinu Arno Müllera vedle v Ebersbachu
přímo proti fabrice přes hranici. Na obrázku z faktury je to
ta první vpravo od většího komína. Nachází se v ulici
Röntgenstrasse 13, vedoucí k nemocnici v Ebersbachu.
| |
 |
|
 |
|
| |
Vila
- Röntgenstrasse 13, Ebersbach |
|
|
|
|
Fabrika to byla moc
hezká, vnější povrch netvořila omítka, ale hladké
pálené cihly v kombinaci žluté a tmavočervené barvy.
Zaměstnávala v době největší prosperity na 160 lidí.
Postupně byly vybudovány sklady se zbožím ve Vídni,
Praze, Budapešti. Za války jako jiné fabriky přešla
na válečnou výrobu. Vyráběly se výstelky do bojových
vozidel, houně, protihlukové obložení stěn, apod. Za
provozu se tak dočkala konce II. světové války v
roce 1945. Osud kobercárny Arno Müller byl po válce
neradostný. Pro složitost výroby, nedostatek
speciálních surovin, chybějících důležitých dílů a
skupin, kvalifikovaných lidí, se nepodařilo výrobu
ani zahájit. Stroje byly odvezeny, nebo se ocitnuly
ve šrotu a fabrika sloužila jako sklady. Až přišel
ten nápad, poplatný době a praktikovaný v mnoha
dalších obcích a městečkách. V roce 1954 začala
adaptace fabriky na – kravín. Starší občané Jiříkova
si na to určitě pamatují. Když se od jara do podzimu
honil dobytek na pastvu, tak podělané ulice,
rozšlapané cesty a krajnice, co chvíli přihnali „Grenzpolizei”
naše telata nebo krávu z Ebersbachu. JZD a Státní
statky měly přednost, i když statků, kam umístit
živočišnou výrobu, bylo pro začátek dost. A
protestovat znamenalo zařadit se mezi třídní
nepřátele. Dnes už nestojí ani bývalé statky, ani
fabrika Arno Müller, která byla koncem 80. let min.
století zbouraná. |
 |
| |
Žakárový tkalcovský stav |
| |
 |
|
|
|
| |
Dobová
fotografie - pohled od nemocnice na jiříkovská
průmyslový komplex kolem roku 1930 |
|
|
|
| |
 |
|
 |
|
| |
Dílna
v pozadí je jen malinký pozůstatek velké firmy |
|
Bývalý
areál firmy |
|
| |
|
|
|
|
 |
|
|
Josef Nedomlel,
Jiříkov 2017 |
| |
|
Použité fotografie Petr Wittgruber |
|
