|
|
V Jiříkově vzniklo velmi mnoho
zajímavých a krásných staveb, za zmínku stojí hlavně
dochovaný soubor podstávkových domů a chalup, které jsou
charakteristické pro celé česko - německé pohraničí ve
Šluknovském výběžku. Některé (7) jsou i zapsány mezi památkově
chráněné objekty a je tu i snaha o zapsání tohoto jedinečného
unikátu mezi světové kulturní dědictví.
Kostel sv. Jiří
a
filipovská bazilika jsou tak
významné stavby, že jsem jim věnoval zcela samostatnou část.
Ale nemohu se zde v úvodu nezmínit o stavbách jako je
spořitelna, radnice, hotel beseda, školy a mnoho dalších..., ale i k nim se
časem vrátím podrobněji v této části webu.
Jiříkov i přes velké snahy,
nikdy nedokončil stavební přerod na skutečné město. Přesto
zde v době největší slávy na přelomu 19. / 20. století
vyrostlo spousta krásných významných staveb městského typu (
radnice, Hotel Beseda, spořitelna...) a také hodně
industriálních staveb. V archivech existují návrhy plánů
města, které toto řešily. Velkorysá zástavba volných pozemků
- polí uvnitř města, či mezi Jiříkovem a Filipovem. A tak už
podle plánu z 1911 byly samozřejmostí rovné komunikace
široké 10 metrů lemované z obou stran širokými chodníky. Již
tehdy navrhovali pro Jiříkov několik kruhových křižovatek.
Asi nejvelkorysejší plán pochází z konce roku 1942, který
řeší komplexní přerod vesnice ve město. V tomto záměru má
padnout v podstatě celé centrum města. Rozšíření zcela
nevyhovující úzké a zastavěné Rumburské ulice ( Reichsstraße
349 Terezín - Ebersbach) na šíři 21metrů z dnešních cca 10
metrů. Filipovské ulice od školy na šíři 20 metrů a tak bych
mohl pokračovat. Zástavba města měla být provedena
několika sty nájemních domů typu asi jako je dům u
Koupaliště na Rumburské. Prostorách mezi školou a Kopečkem
měl vyrůst obrovský sportovní areál a parku pod školou nové
koupaliště (v minulosti tam býval rybník). Změny by dostála
i radnice, která též měla být zbourána a nová vystavěná na
pozemku mezi jednosměrkami a to co do velikosti, odhaduji to
asi na 5-ti násobek současné. Město by také konečně dostalo
skutečné uzavřené městské náměstí. Právě jeho
uskutečnitelnost je diskutovatelná, protože je nutné
přihlédnout době jeho vzniku...

plán z roku 1902 |
|

plán z roku 1911 |

plán z roku 1942
|
|

plán z roku 1942 - výřez
náměstí |
Tyto plány jsou uloženy ve
Státním oblastním archivu v Děčíně
|