Domů

Filipov - Philippsdorf

   

 
 

O městě


Jiříkov na mapách


Seznam ulic


Historie Filipova


 

Obec Filipov, nyní součást města Jiříkova, vznikla v druhé polovině 17.století. zajímavé na tom je, že vznik umožnily v té době velké selské rebelie, které byly i na Šluknovském panství. V roce 1680, krátce po těchto rebeliích, rozpouští tehdejší majitel panství Filip Zikmund z Dittrichsteina jiříkovský poplužní dvůr, který se těchto selských bouří také zúčastnil. Ladem ležící pole dává vrchnost rozparcelovat a za výhodných podmínek je nechává svým poddaným. Na části těchto pozemků podél hraniční říčky Sprévy zakládá tento Filip Zikmund z Dittrichsteina v roce 1681 malou vesnici Filipov.

     
     

Zakladatel je přísný katolík a nemá velkou důvěru k místním, kteří byli po 140 let protestanty. Proto povolává ze svého panství na jižní Moravě z Mikulova padesát katolických rodin jako nové osídlence. Podél filipovského potoka Šnaudry vyrůstají domy obce Philippsdorf (Filipova ves). Soudě podle dochovaných dokladů se Filipov zdárně rozvíjel, a tak již v roce 1731 má obec 63 domů a o pět let později jich má již 86. Možná na tom měl zásluhu i tehdejší rychtář Johann Glathe, který je vzpomínán před rokem 1715. Rychtář byl jmenován vrchností a rozhodoval malé pře, ale měl také určité výhody, jako bylo volné pečení chleba a porážky zvířat. V roce 1778 v době tak zvané „bramborové války“ je ve vsi ubytován velký regiment vojsk, který obec musí živit. V těchto letech jsou vojenská tažení a nařizování kontribucí běžná. Když je vedlejší obec Starý Jiříkov (Alt Georgswalde) prohlášena městysem, spojují se s ní nařízením zákona o slučování obcí nejen obce Nový Jiříkov a Loučné, ale i Filipov. Stane se tak v roce 1849. V letech 1864, 1877 a 1886 jsou však deklarovány snahy o to, aby se Filipov znovu osamostatnil. Ještě v roce 1887 sto třicet jedna zdejších daňových poplatníků žádá zemský výbor o samostatnost. Filipovští se však dočkali splnění svých přání až za 10 let. Svůj podíl na tom má i tak zvaný „Filipovský zázrak“ – zjevení Panny Marie, následná stavba poutního kostela (vysvěcen 1885) a tisíce poutníků, kteří navštěvují tyto „severní Lurdy“. Obec se stává zásluhou zázračného uzdravení Magdaleny Kadeové světoznámým poutním místem. V roce 1867 je dostavěna nová škola, klášter sester řádu Boromejského s kaplí (1868) a je zde ustaven sbor dobrovolných hasičů (1869). Prvním starostou se stává Ingnath Donath. Vedle kostela vyrůstá také klášter Redemptoristů (1884) a v roce 1892 je v obci zřízena celnice. Převraţná většina obyvatel je však zaměstnána ve vedlejší Saské obci Neugersdorf v textilkách a druzí se věnují pastevectví a zemědělství. V obci se provádí prodej másla ve dvaceti domech a tak kopec nad obcí dostává po této poživatině i jméno Butterberg, neboli máslový (nyní Vyhlídka).

     
     

Velká návštěvnost obce poutníky z celého světa (až 6.000 na procesích) přivodí však i to, že zde vzniká 16 hostinců, restaurací a hotelů. Filipov se utěšeně rozrůstá .a v roce 1911 má 2.260 obyvatel, z toho 50 Čechů. Přejde 1. světová válka, velká bída a hlad a toto vše dosti redukuje počet obyvatel. Před druhou světovou válkou má obec již jen 1.916 občanů a 234 domů. Jedním z těch domů je i Česká obecná škola. Ta je v osudovém roce 1938 uzavřena. Německé obyvatelstvo se raduje v tomto roce i z připojení pohraničí k Velkoněmecké říši. To však ještě netuší, jak rychle se z toho opojení probudí. Za nedlouho na to již mnoho rodin oplakává své otce, syny a bratry, kteří padnou v prvních dnech války. Když 8. května 1945 končí válka, oddechnou si všichni obyvatelé. Již v druhé polovině května se zde usazují noví osídlenci. Do podzimu je podle mezinárodních smluv dokončen odsun většiny německých obyvatel. Po roce 1948 dochází k zániku soukromého podnikání, z řemeslníků a zemědělců se stávají postupně družstevníci. A protože v té době není ani žádoucí podporovat církevní slavnosti, ustávají i návštěvy poutníků. Místní představitel kláštera Páter Šimonovský je zatčen, kostel uzavřen a dokonce se hovoří o jeho likvidaci. Státní hranice je neprodyšně uzavřena drátěnými zátarasy, pokladna obce zůstává prázdná. Osud obce Filipov je zpečetěn a proto se znovu spojuje z Jiříkovem.

Josef Eder, čerpáno z historických materiálů

Jedinečná fotografie z Vyhlídky, která zobrazuje strážní věž a oplocené hraniční pásmo a v pozadí bývalou restauraci.Foceno z Německa.  


    Aktualizace: 01.03.2015           Copyright © 2005-15           petr.wittgruber@jirikov.info