Zpět na křížky

POMNÍK T. G. MASARYKA

   

Umístění:

Jiříkov, Náměstí, naproti radnici č.p. 464

Souřadnice GPS:

50.9942142N, 14.5690942E

Původní nebo známý název:

Pomník Tomáše Garrigue Masaryka
Založeno:
28. října 1948, odhaleno u příležitosti 30. výročí vzniku Československé republiky
Zakladatel:
Česká obec legionářská a veřejná sbírka
100 000,- Kčs

Jedněmi ze zakladatelů byli vojáci Svobodovy armády Jan Baňacký (z Novosadu u Trebišova) a Alexandr Novák, volyňský Čech ( z Rovna na Ukrajině), Oskar Horák a další.

Důvod postavení:
Bývalí vojáci i občané Jiříkova se rozhodli, že památku vzniku a osvobození své vlasti oslaví trvale. Shodli se, že postaví pomník našemu prvnímu presidentovi T. G. Masarykovi
Popis:
Socha T. G. Masaryka byla provedena v mírně nadživotní velikosti (asi 2,1 m)

Odlita z bronzu a vážila asi 1500 kg.

Základ (sokl) z kamene asi 2x2 metry.

Podstavec - kvádr ze žuly 70x70 cm výšky 1,6 metru.

Sochu navrhnul a zhotovil akademický sochař Břetislav Benda.
Nápisy:
Nezjištěno

Stav:

Zbourán 1951 - nedochoval se.

 
     

 

 

Psal se rok 1945 a už nebylo pochyb o tom, že hitlerovské Německo se svými spojenci válku prohrají. Osvobozovacích bojů ve Šluknovském výběžku se v květnu 1945 zúčastnila 2. polská armáda pod velením generála Karla Swierczewského. Její 7. pěší divize definitivně vyčistila výběžek od zbytků německé armády a esesáků. Kolaborantům, zrádcům, nepřátelům se dostalo spravedlivé odměny. V roce 1945 – 46 bylo odsunuto mnoho německých obyvatel. Tehdy v roce 1945 – 47 se do vylidněného pohraničí (za Německa Sudetenland) a tedy i do Jiříkova (dříve Georgswalde) začali stěhovat noví obyvatelé. To jak z nitra Čech, tak z Moravy, Slovenska i Podkarpatské Rusi. Hledali práci, zakládali národní správy podniků, hledali bydlení i jeden druhého. A také hledali nové, nebo osvědčené ideály pro svoji novou etapu života. Historie Československa byla zatím krátká. Od října 1918 do března 1939. Ale mezi všemi tehdy vynikal jeden člověk, spoluzakladatel a první president československého státu, T. G. Masaryk (7.3.1850 – 14.9.1937). Přesvědčený demokrat, humanista a zastánce právního fungujícího státu. Proč nepřevzít jeho ideály? Tehdy především příslušníci 1. a 2. odboje, bývalí legionáři, vojáci 1. čs. Armádního sboru v SSSR, kteří se do Jiříkova přistěhovali, zde založili odbočku čsl. obce legionářské. Jedněmi ze zakladatelů byli vojáci Svobodovy armády Jan Baňacký (z Novosadu u Trebišova) a Alexandr Novák, volyňský Čech ( z Rovna na Ukrajině). Ale také třeba Oskar Horák, pozdější pracovník na národním výboru v Jiříkově. Bývalí vojáci i občané Jiříkova se rozhodli, že památku vzniku a osvobození své vlasti oslaví trvale. Shodli se, že postaví pomník našemu prvnímu presidentovi T. G. Masarykovi. Od slov k činům neměli daleko. Už na začátku roku 1946 požádali akad. sochaře Břetislava Bendu, aby sochu presidenta Osvoboditele navrhl. Vybrali dobře, protože ten začal, aniž by se především ptal na honorář. Navrhl umístění, model byl brzy hotov, zbývala ta další důležitá věc – peníze na realizaci. Bývalí vojáci uspořádali sbírku mezi sebou, občany i podniky v Jiříkově. Přispěli i lidé z rodných obcí, odkud se sem organizátoři akce přistěhovali. Brzo se tak podařilo shromáždit na kontě asi 100 000 korun. Nestálo už nic v cestě, aby se dílo zdárně dokončilo. Socha T. G. Masaryka byla provedena v mírně nadživotní velikosti ( asi 2,1 m), odlita z bronzu a vážila asi 1500 kg. K tomu byl zhotoven základ (sokl) z kamene asi 2x2 metry a na kvádru ze žuly 70x70 cm výšky 1,6 metru socha stála. Byla umístěna v úrovni náměstí (tehdy se jmenovalo Náměstí Dr. Beneše), nedaleko terasovitého stupně, po němž vede cesta kolem radnice, přímo proti vchodu. Dobová pohlednice z léta 1949 nebo 1950 sochu na podstavci i umístění zřetelně ukazuje (viz. foto). Odhalení sochy T. G. Masaryka na náměstí v Jiříkově bylo slavnostně uskutečněno v den 30. výročí vzniku Československé republiky, 28. října 1948. Byla tak jednou z prvních v pohraničí. Byl také proveden návrh odznaku k této příležitosti, s portrétem T. G. Masaryka a nápisem „Naše pohraničí je a vždy zůstane české“.
Z dnešního pohledu by se dalo říci, že vše proběhlo „za pět minut dvanáct“. Únorové události a zejména vítězství Komunistické strany ve volbách v květnu 1948 znamenalo postupně zásadní obrat v politice. K tomu navíc tak zvané akční výbory, které vyhledávaly ideologické odpůrce, způsobily v dalších letech atmosféru nejistoty a strachu. Na čem spočinul jejich prst bylo ztraceno. Knihy, obrazy, pamětní desky a žel, také i sochy. I ta v Jiříkově. Postála na náměstí necelé 3 roky a nikomu se do její likvidace moc nechtělo. Vždyť T. G. Masaryk byl přeci jenom autorita. Ale asi tlačili i „seshora“ a tak se nakonec našli dost otrlí, zřejmě kovaní soudruzi z kovárny Jawa, kteří se „vyakčnění“ sochy ujali. Začátkem roku 1951 najeli jedné noci k soše s traktorem a řetězy. Uvázali řetězy kolem krku, ramen, povolili připevňovací matice. Pak už jen traktor trhnul, socha se svalila na zem a bylo. Poté ji odtáhli smykem po zemi do kůlny u Ostrovního rybníka, kde spočívala pohozená v koutě na škváře. Laskavý čtenář si snadno domyslí, kdo následoval ve „výběru“ v blízké budoucnosti. Ostatně, úsměvným způsobem o vážné věci z těch dob vypráví film Černí baroni. I když si předseda organizace odbojářů Jan Baňacký stěžoval na postup vandalů z Jawy, sklidil pouze posměch. Co by si soudruzi dělali z nějakého člena národně socialistické strany. A to při odhalení sochy převzal národní výbor v Jiříkově od obce legionářské sochu i prostranství u ní do své péče. Jak se ukázalo, sliby zcela plané. Socha nakonec byla rozbita a skončila ve šrotu. A tak se nadlouho zavřela voda za těmito událostmi. Až přišel rok 1968. Ale to už jindy v pokračování „další díla na náměstí“. Až půjdete po náměstí v Jiříkově, vzpomeňte někdy na snahu našich předků zanechat budoucím něco trvalého a důstojného. Socha T. G. Masaryka zmizela, ale jeho odkaz nám zůstal. Ostatně, zdobí i prezidentský praporec : PRAVDA VÍTĚZÍ !

Rok 1968 byl rokem nečekaných událostí, začal příjemným Pražským jarem.Zdálo se, že politika socialismu s lidskou tváří za iniciativy Alexandra Dubčeka bude možná i pod vedením KSČ. Lidé se začali více projevovat a osmělili se hovořit i o věcech, které do té doby byly tabu.Toho využili i odbojáři v Jiříkově, kteří stáli u zrodu zničeného památníku T. G. Masaryka. Tentokrát už jako členové Svazu protifašistických bojovníků, předseda byl pan Jan Baňacký, jednatel pan Koranyi. Znovu chtěli po MNV vysvětlení, kdo a proč sochu zničil a co se s ní stalo. Vždyť celkové náklady na sochu a podstavec činily 150 tis. Kčs. Odpovědi se ale nedočkali hned. Obrodný proces začal zadrhávat, až přišel 21. srpen 1968. Vstup vojsk Varšavské smlouvy a především Sovětského svazu na naše území učinil konec všech nadějí a myšlenek Pražského jara. Ale přesto se ještě antifašisté obrátili 22. listopadu 1968 na předsednictvo vlády se žádostí o prošetření odstranění sochy z náměstí v Jiříkově. Odpovědi se nedočkali a ani nemohli.Začal proces normalizace. Když byla situace již pod kontrolou, vyjádřili se konečně i z MNV Jiříkov k žádosti o osudu sochy asi v tomto smyslu: Kdo sochu odstranil se neví (?!), ale byla dána do sběrných surovin. Za utržené peníze se prý financoval ohňostroj na počest Velké říjnové socialistické revoluce. Co dodat? Svědky po soše T. G. Masaryka zůstaly po roce 1968 fundament s kvádrem, nějaká ta fotografie a pohlednice a odznak k příležitosti odhalení v roce 1948.

Odznak

U příležitosti odhalení sochy byl vydám také pamětní  odznak o průměru 26 mm s plastickým portrétem T. G. Masaryka a mezikruží po obvodu s nápisem: „Naše pohraničí je a zůstane vždy české“ Dole letopočty 1918 – 1948. S týmž portrétem byla vydaná v roce 1935 červená poštovní známka 1 Kč. Přesto, že sochu T. G. Masaryka stihl smutný osud, hlava unikla zpočátku zničení a nacházela se v továrničce na váhy Espera za školou (později Drobná provozovna. Kam zmizela už se neví. Mohla skončit ve sběrných surovinách, ale kdo ví?

Josef Nedomlel


 

 

     

Bohužel žádný prezident, tedy ani Masaryk, nikdy Jiříkov nenavštívil...


Všechna práva vyhrazena  Copyright © 2005-15    Aktualizace: 29.12.2016    petr.wittgruber@jirikov.info