Domů

Z HISTORIE (TAKÉ) JIŘÍKOVA – NĚMECKÁ ŽUPNÍ VÝSTAVA ŠLUKNOV 1903

   

Urbanistický vývoj


Město v letopočtech


Rozmary počasí


Kronika P. Friese


Městský znak a vlajka


Porodní báby


Slévárna Grohmann


Stáčírny piva


Arno Müller


Žebrota zakázana


Franz Diennebier


Župní výstava


 

Jan Křtitel


 

 

 

 

 
 

Vezmeme-li v úvahu tehdejší možnosti výrobců všeho druhu, jak přiblížit široké veřejnosti a případným zákazníkům výrobky svých firem, pak jich nebylo mnoho. Inzerovalo se především v tisku jak textem, tak černobílými obrázky a fotografiemi. Ale ta pravá atmosféra pro zvídavé obecenstvo, výrobce, obchodníky nastala, když si mohli vše na místě prohlédnout, případně osahat a zkusit. Přitom se zeptat na vše, co se stalo předmětem zájmu.
Koncem 19. století vrcholilo tak zvané století páry, nastaly počátky elektrifikace, a tak bylo dosaženo velkých úspěchů v pohonech strojů a zařízení ve všech oblastech průmyslu, zemědělství, stavebnictví. Produkce všech odvětví výroby enormně vzrostla a hlavním problémem se stal odbyt – najít nové zákazníky. Zkrátka prodat, i kdyby se zájemci na požadovaný nákup mělo půjčit (asi jako dnes). Ideálním prostředím pro nové obchody byly výstavy všeho druhu. Šlo o to ukázat dosažený stupeň techniky, nové technologie a materiály, získat zájemce a uzavřít obchod.

Počátek 20. století byl na výstavy štědrý. Jednak to byla již v roce 1900 Světová výstava v Paříži, v roce 1902 pak výstavy řemesel a průmyslu v Düsseldorfu a Žitavě. V roce 1903 proběhly na severu Čech dvě výstavy v Rakousko-Uhersku, jednak „Všeobecná německá výstava“ v Ústí nad Labem a potom ta ve Šluknově – „Německá župní výstava řemesel, průmyslu a zemědělství Šluknov 1903“ (Deutsche Gau Ausstellung für Gewerbe, Industrie und Landwirtschaft Schluckenau 1903). Z dnešního pohledu by se dalo očekávat, že výstavu uspořádají některá větší města v monarchii. Ale Šluknovský výběžek již tehdy vynikal mimořádnou koncentrací průmyslu především textilního, kovozpracujícího, těžbou dřeva a jeho zpracováním, výrobou stavebních hmot. K tomu na velmi dobré úrovni bylo i zemědělství a ovocnářství. Ve Šluknovském výběžku byla tehdy také jedna z největších hustot obyvatelstva na kilometr čtvereční v celém Rakousko-Uhersku – přes 300 osob.

 

Dobové pohlednice

 

Je jasné, že výstavu ve Šluknově zařídili a podpořili především místní fabrikanti spolu s ostatními z výběžku. Sám majitel panství Šluknov Ernst Grumbt, královský obchodní rada, byl i podnikatel v obchodu se dřevem. Pod jeho záštitou se výstava připravovala a konala. Jmenoval čestné prezídium výstavy, čestný řídící výbor a především hlavní devítičlenný výkonný výbor, jehož prezidentem byl stanoven starosta a okresní představitel Šluknova – Lipové Johann H. Kindermann. Výbor se ujal energicky funkce a hned zpočátku musel stanovit, kdy bude výstava probíhat, její lokalizaci, koho pozvat a organizační zabezpečení.

Jako příznivý termín bylo stanoveno období od 1. srpna do 8. září 1903. Vycházelo se z toho, že část výstavních ploch byla ve škole a tělocvičně, tehdy nových budovách (1901, 1902) a žáci měli prázdniny. Navíc byla příznivá poloha budov v centru města poblíž zámku a nádraží. Další výstavní prostory byly vybudovány za školou mezi ulicemi Tyršova a Zahradní, kde dnes stojí spec. základní škola (č. p. 710), pizzerie a školní jídelna. Byly to především: hala pro různé druhy materiálů pro ocelové výrobky, střechy, stavební díly, dřevěné polotovary (Materialenhalle) a hala pro ukázky řemesel, přístrojů a strojů (Maschinenhalle). Byly to lehké dřevěné haly, ovšem řemeslného provedení s věžičkami, ozdobami a klenbami. Staly se námětem hezkých barevných příležitostných pohlednic  z výstavy.

 

 
 

„Německá župní výstava řemesel, průmyslu a zemědělství Šluknov 1903“

 

Lokalizaci venkovních výstavních prostor nejlépe ukazuje pohlednice šluknovského fotografa F. Knoblocha (viz obr.), pořízená ze zadního traktu školy. Při pravém okraji je zachycen dům č. p. 686 se skoseným rohem a věžičkou v Tyršově ulici (dříve Schulsteinstrasse), dříve před 1. světovou válkou ubytování pro učitele. Stojí dodnes a je restaurován s nepřehlédnutelným žlutým nátěrem. Je samozřejmé, že součástí výstavy byly i lehké dřevěné stavby na občerstvení se sladkostmi, kávou, vínem a nemohl chybět ani šenk se šluknovským pivem. Pro fajnšmekry bylo na čepu i plzeňské.

Pro veřejnost byl vydán předem v tisku i na plakátech „Výstavní pořádek“. Návštěvní doba byla od osmi hod. ráno do desáté večerní, budovy se však uzavíraly již o sedmé večer. Zakončení výstavního dne se provádělo troubením na lesní roh (hornu). Vstupné činilo na osobu 60 h, pro školáky s doprovodem polovic. K dostání byly i permanentky na celé období výstavy za 8 K, nebo pro celou rodinu včetně dědů a babiček za 15 K. Bylo zakázáno na výstavě pokoutně kšeftovat, vodit tam psy, do budov zajíždět s kočárky. Uvnitř budov byl zákaz kouření a též i focení. Výstava byla zahájena dle plánu 1. srpna 1903 projevy pořadatelů za účasti široké veřejnosti, činovníků, spolků i hostů. Ovšem pro nepřízeň počasí v budovách pod přístřeškem jedné z hal vyhrávala městská kapela, včetně řízného výstavního marše, složeného právě pro tuto výstavu Josefem Gustavem Hessem (Deutscher Gau – Ausstellungs Marsch). Originál skladby k nahlédnutí v jiříkovském muzeu u p. Matičky.

Je pochopitelné, že své výrobky vystavovali především řemeslníci, chovatelé i fabrikanti ze Šluknovského výběžku. Tedy ze Šluknova, Mikulášovic, Jiříkova, Velkého Šenova, Rumburku i dalších. Ani malé obce a osady nepřišly zkrátka. Vystavovali i řemeslníci jako umělečtí kováři, stolaři, koláři, výrobci módního oblečení, chovatelé, malíři. Byli např. z Brtníků, Severního, Kunratic, Lobendavy, Filipova, Rožan i osady Kopec u Brtníků.

Jiříkovské občany bude jistě zajímat, jak se do výstavy zapojil Georgswalde – Jiříkov. Ve čtyřčlenném čestném prezídiu nebyl z Georgswalde nikdo. Avšak do čela osmičlenného čestného výboru byl jmenován starosta Georgswalde a zemský poslanec Heinrich Holfeld. Jako zástupce předsedy pro řemesla a průmysl byl jmenován Robert Holfeld, fabrikant a radní v Georgswalde. Zástupcem pro všeobecné záležitosti byl zvolen Pius Sieber, majitel realit, představený společenstva vlastníků v Georgswalde.

Z větších fabrik, výrobců a chovatelů se zúčastnili výstavy:

  •  May a Holfeld, textilní výrobce rumburské véby,

  • August Förster, výrobce pianin a pian,

  • Paul Poike, výrobce stavebních dílů, teras, betonových desek a schodů, cementových kanalizačních trubek,

  • Franz Westany, výrobce nápojů, sodovek a limonád,

  • Richter a Klinger, výrobci kovového galanterního zboží,

  • Josef Pietschmann, zámečnický mistr, výrobce okrasných květinových stolků, stojanů na deštníky apod.,

  • Reinhold Chodaunsky, obrazy krajin, portréty, fantasie.

V Georgswalde – Jiříkově bylo značně rozšířeno i včelařství, protože v tomto oboru vystavovali:

  • Josef Marschner, úly, plástve, med ve sklenicích (i na prodej). V malém včelíně na včelnici pak zájemci mohli spatřit včely speciální rasy (německé) pro chladné oblasti.

  • Josef Müller, rovněž chovatel včel, vystavoval své provedení úlů, včelí vosk, med, rámečky do úlů, příslušenství.

Poněkud neobvyklý exponát pro výstavu představil učitel Wilhelm Schütz z Filipova. V mnoha prosklených kazetách vystavoval preparované denní a noční motýly, kteří byli uloveni ve zdejším kraji. Některé kazety se škodlivými druhy, jako mniška, škůdci ovoce zavíječi, apod., byly zaměřeny výukově pro školní žáky.

Na výstavu do Šluknova byli přizváni i někteří výrobci strojů a zařízení mimo Šluknovský výběžek.

Byl to např. výrobce mlýnských strojů a potřeb, firma Eduard Anton z Verneřic. Dále velká společnost Umrath a spol. z Prahy se sortimentem zemědělských strojů, ale i zařízení na výrobu zmrzliny i kuličková ložiska.  

 

Slavnostní medajle - líc

 

Slavnostní medajle - rub

 Firmám, které se nejvíce zasloužily o technický pokrok v oboru a zaměstnanost, byly uděleny pamětní výstavní medaile. Byly provedeny ve stříbře nebo i pozlacené a jejich velikost byla úctyhodná – průměr 60 mm a vážila 80 g. Líc nesl znak města Šluknova s názvem a datem výstavy a na rubu text Dem Verdienste, což odpovídá českému „Za zásluhy“.

Výstava měla velkou návštěvnost, i když jí zpočátku nepřálo počasí. Ale poněkud větší problémy napáchala vichřice s deštěm a bouřkou večer dne 22. srpna. Byly poničeny některé cesty, pokáceny ploty i výzdoba a zařízení na výstavišti. Škody hlásila i Česká severní dráha z důvodu podemletí tratí a popadaných stromů. Tím byla přerušena doprava do Šluknova po železnici. Vše se ale v krátké době podařilo uvést do původního stavu. Byl k tomu také vážný důvod. Na začátek září byla ohlášena vzácná návštěva ve Šluknově. Po návštěvě a prohlídce Rumburku a Varnsdorfu se 5. září navečer dostavil rakouský místodržitel v Čechách, hrabě Karl Maria Coudenhove (ve funkci 1896-1911), rakouský správní úředník. Byl hostem majitele panství Šluknov Ernsta Grumbta. V dalších dnech si prohlédl některé významné firmy ve Šluknově (hlavně pivovar) a samozřejmě také výstavu. Zde byl přivítán představiteli prezídia a důležitých výborů.

Na závěr návštěvy významného hosta bylo předáno několik stříbrných medailí C.K. ministerstva obchodu úspěšným firmám panství Šluknov (jedna též firmě May a Holfeld z Georgswalde).

Letos 8. září roku 2018 tomu bylo již 115 let, co byla župní výstava ve Šluknově zakončena. Zbyly jen články v novinách, katalogy, písemnosti, pohlednice, fotografie. A ty medaile. Z bývalých bohatých tradic firem dnes nic moc nezbylo. Snad jen výroba nožů v Mikulášovicích, železárny a válcovny ve Velkém Šenově a největší dosavadní firma poblíž ve Varnsdorfu TOS na výrobu horizontek (dříve Plauert).

Zeptat se na něco nějakého pamětníka už samozřejmě nelze, všichni jsou již na onom světě. A tak alespoň vzpomínka na dny a roky průmyslového rozmachu z počátku 20. století a slavnou výstavu ve Šluknově roku 1903 stojí za to.

 

Stříbrná medaile C. K. ministerstva

 

 

 

Listina k medaili

 


 

 

Josef Nedomlel, Jiříkov 2017
 

 

 

Všechna práva vyhrazena  Copyright © 2005-19    Aktualizace: 27.10.2018    petr.wittgruber@jirikov.info