Domů

Rozmary počasí napříč staletími

   

 
 

Urbanistický vývoj


Rozmary počasí


Městský znak a vlajka

Město v letopočtech


Kronika P. Friese


 

 

 

 

 

V našem městě či přilehlém okolí proběhlo jistě mnoho přírodních katastrof, které hlavně sestávaly z přívalových dešťů, krupobití, vichrů a samozřejmě i potop a záplav vodou. Mimo toho bylo jistě i mnoho roků velmi suchých a chudých na vláhu, která byla podmínkou pro dobrou úrodu a dostatek pitné a užitkové vody. Voda proto mnohdy nebyla tím hlavním nepřítelem lidí, i když napáchala při záplavách velké škody. Pro, lidi bylo daleko větším problémem sucho, kdy vody nebylo ani pro lidi ani pro zvířata a dobytek, ale ani pro samotnou úrodu na polích, lukách a ovocných zahradách. Tehdy lidi umírali hladem, žízní a vznikaly různé nemoci, které lidi doslova kosily po stovkách. Roky poté se začalo zdražovat jídlo, vyskytoval se mnohdy hlad a nastávaly roky doslova bídy. Ve starých spisech najdeme právě takové hladové roky i v našem městě.
V roce 1362 se platilo za korec žita (korec asi 100 litrů) půl kopy (30) grošů, což bylo 10 pražských stříbrných grošů. V roce 1434 se pekl chleba ze žaludů a ovsa. Za korec žita se již platila 1 kopa grošů (60), čili 20 pražských stříbrných grošů. Roku 1570 zemřelo v Jiříkově na následky hladu z neúrody mnoho lidí. Chléb se pekl z žaludů a bukvic, které nahradily obilí. Rok 1617 byl nazván rokem bídy, neboť od svatodušních svátků (červen) až do svatého Jakuba (konec července) nastala taková drahota, že korec žita se prodával již za 4-5 Tolarů a koncem roku již stál 7 Tolarů. Byla taková bída a hlad, že lidé jedli kopřivy a jiné rostliny a děti jedli z hladu i trávu. I tento rok zemřelo mnoho lidí hladem a mezi nimi i mnoho dětí. Chleba pekaři pekli z otrub a čtvrtka chleba, který se pekl i z mleté slámy, se prodávala za 16 stříbrných grošů. I rok 1623 byl rokem velkého zdražení potravin a jiného zboží. Pár obyčejných bot stál 4 tolary a soudek piva se počítal za 36 tolarů. I následující léta si vybírala daň v podobě rostoucích cen zboží a potravin. Byla to léta 1719-1746-1757 a nejhorší byl rok 1762, kdy se 15. dubna kupoval pytel mouky za 12 tolarů a v květnu již stál přes 15 tolarů. V roce 1771-2 se z hladu začali jíst psi a koně a k zahnání hladu se vařila tráva. V roce 1812, rok po státním bankrotu nastala taková bída, že mnozí do té doby význační obchodníci a výrobci se stali přes noc žebráky a ceny rostly úžasnou rychlostí…. Tolik k velkým problémům s vodou, která je nejen zlým živlem, ale která je i silným přítelem potřebným k životu.
A nyní již k živelným katastrofám jak šly po sobě časem. Protože počasí neuznává hranice státu sestavili jsme tento seznam z dostupných městských kronik Ebersbachu, Neugersorfu, Jiříkova a hasičských kronik z Jiříkova a k některým událostem se dochovaly i fotografie.


1552 - dne 18. srpna se následkem velmi špatného počasí se protrhla hráz ve velkém rybníce v Ebersbachu, což zapříčinilo velké pustošení. Ten samý den táž říčka Pliessnitz způsobila velkou povodeň a Správa v Budyšíně strhla 30 domů a všechny mlýny, přičemž přišlo 200 lidí o život.

1565 - v tomto roce byla tuhá zima a hodně sněhu. Tato tuhá zima trvala 114 dnů.

1666 - dne 14. Června – mezi Gersdorfem, Rumburkem a Jiříkovem byla velká průtrž mračen, jeden proud vody šel do Sprévy, druhý do Mandavy. Spréva tou velkou vodou vzala vše s sebou, v prostoru Mandavy od Seifhennersdorfu až do Žitavy strhla mnoho domů. V Eibau a Oderwitz se utopilo 18 lidí.

1695 - byl to špatný rok, léto chladné a mokré. Mezi 2. a 4. červnem byly tak silné noční mrazy, že pomrzlo mladé obilí a v zahradách ovoce a zelenina, mráz se opět vrátil už 25. srpna a k tomu všemu už 15. - 17. září - sněžilo. Podzim už byl naopak teplý a příjemné počasí vydrželo až do Vánoc.

1680 - dne 7. ledna - velká vichřice zbořila nově postavený větrný mlýn na Müehlbergu v Kottmarsdorfu.

1703 - 13. prosince řádila hrozná vichřice, která způsobila velké škody, které byly největší v Neugersdorfu.

1715 - 10. února řádil orkán s blesky a hřměním. Toto bylo spojeno se zemětřesením???. Vichřice trvala skoro 8 dnů.

1718 - dne 12. února byl takový nečas, že vichřice vyvrátila až 1000 stromů na Tannenbergu u Wachschenke v Gersdorfu.

1720 - dne 15. července přišla strašná bouřka s krupobitím. Kroupy byly velké jako slepičí vejce a celá úroda byla zničena.

1723 - dne 26. června při krupobití vznikla povodeň v okolí, voda se dostala do světnic, kde stoupala až k lavicím.

1739 / 40 - byla největší zima století, možná celého tisíciletí. Zima začala 24. října a trvala nepřetržitě až do června následujícího roku.

1754 - bylo hrozné sucho protože 8 týdnů vůbec nepršelo. Dobytek musel ještě na pastvy až týden před Vánoci.

1762 - opět zavládlo velké sucho, protože teprve 2. června pršelo poprvé v roce.

1765 - dne 17. května přišlo velké krupobití. Největší stromy byly rozštípány. Koroptve a zajíci leželi mrtvi v polích.

1782 - v tomto roce byla taková vedra, že louky a pole uschly.

1784 / 85 - sdělují nám o velké a tuhé zimě s velkým množstvím sněhu. Sníh ležel 2 - 3 lokty (1 - 1,5m) vysoko a zůstal ležet až do dubna následujícího roku. Mnoho cestujících na cestách umrzlo.

1785 - dne 29. července přišla taková průtrž mračen, že udělala velké škody v Gersdorfu a okolí.

1791 - dne 2. srpna - zrovna o pouti byla taková velká bouřka, že vítr převrátil poutní stánky a odkryl střechy, lámal na 3 lokte (1,5m) silné stromy skoro na třísky. V Kottmarsdorfu povalil oba větrné mlýny. Velké krupobití zničilo celou úrodu. V lese u Kottmaru padlo na 3000 stromů.

1804 - dne 14. června přišly deště, pršelo mnoho dní a vznikla taková povodeň, že v Ebersbachu a okolí to zničilo cesty a mosty.

1811 - byl večer 28. července v 18:3o hodin, když přes Jiříkov přešla silná bouřka a město postihly velké záplavy z přívalového deště. Hromy, blesky, vichr, déšť a trvalo to vše několik minut. Veškerá úroda obilí a ovoce doznala velkých škod.

1812 - 15. listopadu zde byl pozorován přírodní jev: polární záře.

1827 - v lednu a únoru bylo hodně sněhu a stále vládla nepřetržitá zima s mrazy až -27 st. C.

1829 - dne 15. dubna - byla tak silná bouřka jako ještě žádná v tomto století.

1829 / 30 – zima byla velice krutá. Od 2. listopadu až do 27. února následujícího roku (4 měsíce) vládla velká zima s mrazy až - 26 st. C. Tato zima měla být nejtvrdší zimou celého 19. století. Dne 28. února začala doba tání, při kterém vznikly velké škody.

1830 - dne 25. května jsme zde měli velmi zajímavé a přitom hrozné divadlo tornáda.

1833 - 18. prosince se strhl v 17.00 hodin odpoledne takový vichr, že stačil během chvíle vyvrátit v okolních lesích tolik stromů, že se nemuselo několik let těžit. Vichr byl tak silný, že ohnul kříž na věži kostela sv. Jiří do pravého úhlu. Vichr trval až do 5. hodny ranní následujícího dne.

1839 - dne 13. června se večer přehnala od západu bouřka s krupobitím, kusy ledu těžké 5 – 12 lot (80 - 200 g) a vznikly velké škody na domech, oknech a polích.

1840 - v pátek 13. března toho roku v podvečer postihla městys Jiříkov silná vichřice doprovázená bouřkou a hustým sněžením. Na tuto dobu dosti ojedinělý jev. Blesky osvětlovaly temnou oblohu takovou intenzitou, že chvílemi bylo vidět jako ve dne. Počasí, že by ani psa ven nevyhnal. Všichni se krčili doma a ve zlé předtuše se modlili k Bohu. Vždyť skoro na den přesně, 15. března 1838 před dvěma lety, vypukl ve Šluknově ten hrozný požár. Jeho záře prý bylo vidět z některých míst Jiříkova. Kolem osmé hodiny se zdálo, že bouře polevuje. Najednou proťal tmavou oblohu obrovský blesk a s ohlušujícím hřměním udeřil do vrcholku kostelní věže. Dubový kříž na jejím vrcholu se okamžitě vzňal. Ve vichřici, která opět nabyla na síle, z něj sršely jiskry, až se zdálo, že celá věž svítí. Nádherné a hrůzné zároveň. Ohněm stravovaný kříž se v tom vichru houpal ze strany na stranu, až se ulomil a ještě hořící dopadl na zem. Hodinu po úderu blesku se oheň dostal už i pod oplechování věže.

1840 / 41- mimořádně silná zima s dlouho trvajícími mrazy až -30 st. Celsia. Na chřipku zemřelo mnoho lidí.

1842 - tento rok byl nadprůměrně teplý. Teploty až 35 st. Celsia vysušily louky, prameny a studně vyschly, obilí bylo nízké a začaly jej žrát housenky. Neurodily se ani brambory. Pouze ovoce bylo dost 30. srpna bylo v Labi tak málo vody, že vylezl opět tzv. Hladový kámen.

1846 - celá zima bez sněhu. Lidé v měsíci únoru sázeli brambory a vyseli oves. O Velikonocích to bylo jako v květnu a kvetly květiny.

1848 - v prosinci bylo teplo jako v létě a to tak, že lidé chodili bosi.

1851 - dne 20. a 21. listopadu v naší krajině řádila sněhová bouře jako žádná jiná v tomto století. Mnoho lidí přišlo o svůj život.

1860 - Tento rok po dlouhotrvajícím dešti, zaplavil jiříkovský potok opět sklepy v blízkosti stojících domů. Na Svatodušní svátky (přelom května a června) zavládl silný mráz se sněhem. Při slavnosti střelců ve Starém Gersdorfu stál sněhulák na střelnici.

1863 - dne 14. července bouřka a silné deště přinesly Ebersbachu a okolí zase povodeň.

1868 - dne 3. června odpoledne k nám přišla obzvláště silná bouře, velmi mnoho blesků uhodilo a zapálily několik domů. V Neugersdorfu usmrtil blesk dva lidi. Dne 7. prosince přišla opět velká vichřice, která demolovala střechy, velmi poškodila lesy, zničila a rozlámala jednotlivé stromy, jiné vyvrátila. Dokonala také zkázu věže jiříkovského kostela. Dne 4. adventu (poslední neděle před Štědrým dnem) začala strašná sněhová bouře a trvala několik dní. Vánoční doprava byla zastavena. Sníh ležel několik metrů vysoko. Mnoho osob nepřežilo toto sněhové počasí.

1870 - také v našem městě bylo vidět úplné zatmění slunce, které bylo viditelné pro obyvatele Evropy, Blízkého východu, Severní Afriky a Severovýchodní Ameriky. U nás nastalo 22. 12. ve 12:08 hodin a skončilo ve 14:50 hodin.

1874 - byl rok bohatý na úrodu brambor a ovoce. V budově Střelnice, byla uspořádána místní společností zahrádkářů velká výstava ovoce, na které bylo vystaveno na 300 nejušlechtilejších odrůd.

1890 - ten rok postihly záplavy v celou Evropu, nevyhnuly se ani našemu městu a tak dne 23. a 24. listopadu prožil Jiříkov přívalové deště se záplavou.

1892 - byla velká vedra ve 2. polovině srpna (až 31 st. C). Deště začaly začátkem září, ale hladina vody nekulminovala.
1893 - naopak tento rok byla velká sucha a byl nedostatek vody.
1894 - dne 14. - 15. 3. napadlo tolik sněhu (zprávy uvádějí že 2-4 lokte, 1-2m ), že byl zastaven provoz na silnicích, cestách a na železnici.
1895 - opět napadlo v 1. polovině roku mnoho sněhu. Ovšem v létě 1. července padaly kroupy o váze až 10 dkg, což způsobilo škody na zemědělských porostech a na domech, které navíc byly v dolním Jiříkově zaplaveny.
1897 - dne 21. a 22. května způsobila průtrž mračen záplavy. Bylo zatopeno mnoho domů, náměstí a dolní Jiříkov. Byly velké škody na majetku. Tento rok však přišla velká voda ještě 18. července, kdy se strhl velký déšť 29. 7. průtrž mračen a zátopy (také v celé Evropě) v Čechách tehdy škody za 13 milionů zlatých, obec Jiříkov vyčíslila škody na 3.000,- zlatých. 30. 7. obyvatelé dolního Jiříkova v 6:00 ráno museli uprchnout před náhlou povodní, zaviněnou protrženou hrází rybníku, který neudržel vodu z předešlé průtrže mračen. V 10:00 dopoledne voda klesla, ale odpoledne v 17:00 začala opět stoupat. Večer ve 21:00 měla voda v jiříkovském potoku nejvyšší hladinu. Po oba dva dny velice pomáhali lidem hlavně v dolním Jiříkově místní dobrovolní hasiči.
1898 - zima byla mírná a rok byl bez vodních pohrom.
1899 - ve dnech 6. května, 5., 6. a 16. července byly velké záplavy v Jiříkově, které způsobily velké škody na majetku.
1901 - mnoho sněhu a tuhá zima. Mrazy zapříčinily umrznutí mnoha lidí, ptactva a zvěře. 13. srpna velká bouře s přívalovým deštěm, který zapříčinil opět vylití vody z místního potoka a tato zatopila náměstí a dolní Jiříkov, kulový blesk v domě č. p. 521...
1902 - léto studené a malé zátopy z častých dešťů. Zima opět velmi studená.
1904 - od 3. 7. nezapršelo a nastal velký nedostatek vody v části Čech. Řeky vysychaly a jiříkovský potok byl také bez vody. Labe v Děčíně mělo tak málo vody, že byl opět vidět tak zvaný Hladový kámen, který byl osazen při vyschnutí Labe v roce 1400. Hladový kámen měl do této doby zapsány sucha (byl viděn) v letech 1417, 1707, 1842, 1876, 1892 a nyní v roce 1904. Na lukách nebyla tráva a musely se vybíjet stáda dobytka. Pršet začalo až v říjnu.
******************
Vložená poznámka:
1905 - dne 3. srpna uspořádal tělovýchovný spolek na Butterbergu (Vyhlídce) u nové restaurace NOVÝ SVĚT, majitele Neumanna 1. lidovou pouť. Hlavní atrakcí bylo opékání velkého býka. Ten byl zavěšen na zhotoveném lešení nad čtyřmi pánvemi, ve kterých bylo rozžhavené dřevěné uhlí. Uprostřed byla nádoba, do které odkapával vytékající tuk. Býkem se muselo stále otáčet, až bylo maso upečené a poté se servírovalo přítomným v porcích za 1,-rakouskou korunu. Návštěvníků bylo na této první pouti asi 5.000, ale jestli se na všechny dostala porce, není známo.
******************
1905 - dne 18. května ničivé krupobití postihlo náš region a trvalo 20 minut. Ledové kroupy velké 10 - 22 mm zůstaly ležet až do druhého dne.
1906 - mimořádná a velká horka v letních měsících.
1907 - Období silných dešťů od 3. června. Potom opět přišla velká vedra, která zakončilo 6. srpna silné krupobití trvající čtvrt hodiny, kdy padající kusy ledu měly velikost slepičích vajec. Před tímto krupobitím obloha najednou zčernala a bylo takové ticho, že bylo slyšet vzdálené šumění od Království, odkud krupobití přišlo. Pokračovalo přes střed Jiříkova na Filipov, přičemž Aloisov a Rumburk byl této pohromy ušetřen. Ještě hodinu po této živelní pohromě ležely všude vrstvy ledu, které dlouho roztávaly. Škody byly tak velké, že nešly ani vyčíslit.
1911 - tento rok bylo tak velké sucho, že bylo uspořádáno velké procesí od jiříkovského kostela do Filipova a prosil se Bůh o seslání deště. Avšak i podzimní dny, které převážně bývají s dešti, byly tento rok nebývale horké a pouze v noci poklesly teploty tak prudce, že se objevovala ráno jinovatka a přes noc byl místy mráz, aby příští den byl opět horký.
1912 - celý leden až do konce února byly velké mrazy. Ty povolily až začátkem března. Ve čtvrtek 13. června a ve čtvrtek 20. března byly velké bouřky a průtrže mračen a přívalové deště s krupobitím, vyhlášené jako největší od roku 1897. Vznikly obrovské škody na domech, polích a to opět hlavně v dolním Jiříkově.
1913 - v tomto roce byly velké bouřky 19. května, 27. května a 3. června. Byly doprovázeny přívalovými dešti a krupobitím a opět nejhůře dopadli Dolní Jiříkově.
1916 - počasí v tomto předposledním roce konce 1. světové války bylo hlavně pro obyvatele Jiříkova velmi problematické, především co se týká zásob potravin. Protože rok to byl velmi deštivý a doslova se mu říkalo dlouho „mokrý rok“. Při silných deštích byla úroda obilí velmi slabá a tak se z tohoto roku stal i rok hladový. V tomto roce byl také zaveden poprvé letní čas, který platil od 1. května.

1917 - v tomto roce byla naopak velká vedra, která se držela celé léto. Deště však byly v normálu.

1920 - dne 28. června přišlo opět od Království velké krupobití a přívalový déšť, který zničil na polích i v zahradách obilí a ovoce. A opět Dolní Jiříkov byl zatopen a lidi přišli o majetek.

1921 - zima proběhla v normálu a rovněž tak jarní měsíce byly obyčejné. Zato léto bylo opět horké a dokonce tak horké, že tráva nerostla a obilí bylo malé.

1928 - dne 6. července řádil v našem regionu hrozný nečas a způsobil ohromné škody.

1929 - nastala velmi krutá zima, 11. února poklesly mrazy na mínus 35 stupňů a dokonce i dráha byla nucena na více jak měsíc omezovat provoz vlaků.

1930 - dne 27.10. povodeň (dochované fotografie)

     

     

1931 - zima je mírná a mrazy žádné velké. Zato sněhu je všude dost.
1932 - dne 14. července po půl šesté odpoledne se přihnala veliká bouřka od Žitavy a přívaly deště trvaly více jak tři hodiny a povodeň zaplavuje celé údolí Sprévy. Voda se valila i na nové nádraží v Jiříkově a celé jej zaplavuje. Voda poničí i náspy s kolejemi.
1944 - dne 22. března silně sněžilo a pro závěje byla doprava úplně ochromena.
1947 - sucho bylo velké po celý rok v celém regionu. Byl velký nedostatek vody.
1956 - koncem ledna jsou velké mrazy až -30 stupňů Celsia a to trvá až do konce února. Jaro je chladné a stromy začaly kvést až 1. června. Ovšem jak jinak, když stále pršelo.
1962 - jaro je letos velmi chladné. Teploměr klesá ještě v červnu v noci na 0 stupňů Celsia.
1963 - zima je tuhá a napadlo plno sněhu.
Dne 18. září (dochované fotografie) je k večeru zataženo a během noci je velká bouřka s přívalovým deštěm a mezi 5 a 6 hodinou ranní se jiříkovský potok změnil v dravou řeku a náměstí připomínalo spíše jezero., Je zatopeno mnoho domů u potoka a níže položených a byla také přerušena dodávka elektřiny do města. Cesty jsou vymlety do hloubky, hráze rybníků protrhány. Dokonce jsou zastaveny i místní továrny. Škody na majetku soukromém i obecním jsou obrovské. Tři dni čistilo několik místních hasičských jednotek zaplavené studny a sklepy, domy, aby zajistily ty nejnutnější potřeby pro lidi zasažené povodněmi.

     

     

1964 - dne 30. května se má konat na místním hřišti okrsková spartakiáda avšak pro velké deště je odvolána a koná se až 6. června. Zima je naopak mírná.
******************
Vložená poznámka:
1964 - 28. května se koná opět po mnoha letech Tradiční filipovská pouť. Pořádá ji Kulturní komise národního výboru Jiříkov, kterou vede Zdeněk Bárta. Organizačním vedoucím poutě je Josef Eder.
******************
1967 - velké mrazy komplikují budování nového přívodu pitné vody z přehrady ve Chřibské a budování prvních čtyř panelových domů na ulici generála Svobody.
1968 - začátkem ledna napadlo velké množství sněhu a následně přišlo velké oteplení s deštěm. Jiříkovský potok začal velmi rychle stoupat a u mostů se začaly kupit kry a na několika místech hrozilo zaplavení. Za velkého úsilí hasičů a dobrovolníků se podařilo město ochránit.
Dne 19. června krupobití zničilo za pouhých 20 minut místy celou úrodu. Nebylo ani poznat, že na polích stála předtím řepa.
1973 - zima tento rok začala velmi mírně.
1974 - dne 7. - 8. 12. povodeň (dochované fotografie)

     

     

1976 - mrznout začalo v tomto roce až v únoru. Ovšem ještě 29. dubna byl naměřen malý mrazík -4 stupně Celsia. Ovšem v létě se vyšplhal teploměr až na 30 stupňů Celsia.
1977 - v dubnu napadlo přes 20 cm sněhu a celý květen byl velmi chladný. Pomrzly i květiny na zahrádkách. Zato prosinec až do konce je abnormálně teplý.
1978 - dne 7. srpna město postihla opět povodeň. (dochované fotografie) Toho dne spadlo mnoho vody a tudíž potok vystoupil z břehů a hrozilo zatopení Dolního Jiříkova. Naštěstí pro město byly některé rybníky vypuštěny a vodu zadržely. Vichřice vyvrátila mnoho stromů, poškodila střechy a el. vedení.

     

     

1979 - z 31. prosince roku 1978 na 1. ledna tohoto roku nastal velký pokles venkovních teplot. Do rána to byl tak obrovský skok dolu, že praskalo, zvláště v místních továrnách nezateplené vodovodní potrubí a i v rodinných domcích měli lidé co zachraňovat a následně opravovat. Tento rok byl také opět zaveden zimní a letní čas.
1980 - březen je studený a květen také. Je velké sucho.
Dne 30. července (dochované fotografie) kolem 15:00 přišla velká bouřka a přívalový déšť a to dokonce ze dvou stran najednou, od Rumburka a Šluknova. Po předchozích deštích byla půda zcela rozmočená, a protože spadlo v bouři velké množství srážek, toto již nestačil pobrat a silně se rozvodnil. V 16 hodin už byl vyhlášen poplach a na pomoc vyrazilo několik hasičských jednotek a místní jednotka vojska, pomáhali při evakuaci a zachraňování lidí majetku a také zvířat. Zatopeno bylo celé náměstí. Voda tekla od rybníka Mexiko po cestách i silnici. Z druhé strany od rybníka Duhák voda protékala i chodbami domů a rozlévala se na náměstí, kde bylo vody vysoko nad kolena. Zaplaveno bylo 94 domů a 35 bytů a více jak 70 studní. Voda pronikla do holičství, garáží a dílny Stavebního podniku, drogerie, železářství... Ušetřena nebyla ani samoobsluha u škol. Půda byla tak rozmočená, že při větru kořeny neudržely stromy a ty se nakláněly a některé se dokonce zcela vyvrátily. Voda opadla až po 21. hodině. Celková škoda byla vyčíslena kolem 4 milionů Kčs a svým rozsahem byla asi ta největší, co kdy město Jiříkov postihla.

     

     

Dne 2. listopadu napadlo hodně sněhu a začalo dost mrznout. Ovšem všeho do času. Vánoce jsou naopak zelené a teplé.
1981- ve dnech 18. - 20. července se opět Jiříkov dočkal povodně. Je zaplaveno 47 domů a nastává sčítání škod. Je to rok po velké záplavě a je to tu opět. Stále se mluví o regulaci jiříkovského potoka. V zimě není sníh a jsou holomrazy. Vánoce opět bez sněhu.
1983 - je nestálé počasí. Protože v minulých letech napadlo málo sněhu, studny jsou někde i suché. Je nedostatek pitné vody (hlavně ve Filipově). V létě je velmi velké teplo a vánoce opět bez sněhu.
1984 - od druhé poloviny května se začíná oteplovat a přesto červen a červenec jsou chladné měsíce. Podzim je krásný, ale v noci z 23. na 24. listopadu přichází veliká vichřice, která láme stromy, poškozuje střechy domů. V lesích jsou veliké polomy. Divoké husy táhnou na jih teprve 15. prosince.
1985 - přes léto byla velká vedra. Teplota stoupá až na 30 stupňů Celsia v červenci. V zimě začíná naopak pěkně mrznout a teploty klesají až k -20 stupňů Celsia. Vzniká chřipková epidemie.
1987 - v tomto roce velké množství sněhu, který se držel až do poloviny března. Přitom v únoru byl mrazy až -25 stupňů Celsia.
Dne 15. června okolo 17. hodiny přišla velká půlhodinová bouřka, při níž se voda rozlila po ulicích a zatopila několik sklepů. Bouřilo tak, že blesk rozpůlil v Tylově ulici velký strom. Velké teplo asi zapříčinilo vznik kulového blesku v domě na šluknovské ulici. Spálil elektrickou instalaci, televizor a čerpadlo vody. Na Štědrý den bylo teplo až + 12 st. Celsia a to vydrželo až do Nového roku 1988.
1995 – i v tomto roce se v létě vylil jiříkovský potok, avšak kromě několika fotografií se nedochovaly žádné záznamy

     

     

1999 - v březnu postihly město dvě menší záplavy a červenci postihla po deštích záplava Filipov, který býval tohoto ušetřen. Voda zalila mnoho sklepů a studní.
2010 - v pondělí 24. května (dochované fotografie) se prohnalo městem velké krupobití, kroupy byly velké okolo 10 mm a některé až 25 mm. Sice to pomlátilo úrodu, ale měli jsme štěstí a zachytili jsme to jen okrajem, Rumburk a Varnsdorf takové štěstí neměl a tam padali kroupy o poznání větší.

     
 

     

Dne 7. srpna odpoledne 14:00 přišla opět povodeň. (dochované fotografie) Ráno se zatáhlo, silný a prudký déšť. Voda se valí z polí a vyšších poloh. Rozlévá se po zahradách. Potok nestačí vodu pobrat a rozlévá se po okolí. Náměstí je zatopené, domky, sklepy hl. v dolním Jiříkově. Velký nápor vody byl v ul. Rumburská, Pražská a Brněnská. Takové počasí bylo v celém šluknovském výběžku.

     

     

2012 - začátek února je dosti chladný, mrazy několik dnů  klesají k mínus 25 stupňů C.

2013 - nebývale studený a mokrý konec května a začátek června.
Poklidné nedělní poobědí 9. června 2013 (dochované fotografie) narušilo náhlé potemnění oblohy a tak ve 13:15 se rozsvítilo pouliční osvětlení a to už věštilo něco nepěkného. Ale to, co nám připravila matka příroda, by v následující hodině nikdo rozhodně neočekával. Chvilku před půl druhou se spustil déšť, který postupně zesiloval a přecházel v silnou bouři s krupobitím. Jak se postupně zvyšovala intenzita bouře, úměrně se zvyšovala i velikost krup a už ve 13:35 padaly kroupy až o velikosti 25mm a slepence malých přesáhly i 30mm a to tak že vše pokryly souvislou vrstvou. Toto ledové běsnění odnesly skleníky, zahrádky a střechy, ovšem nejvíce naše auta, kterým se karoserie ozdobilo mnoho stovek důlků po kroupách, některým i 950. Kolem 13:36 přestaly padat kroupy a postupně ustával i déšť. Bouře, která přišla od severozápadu z lesů nad Královstvím, postoupila dále k soudům do Ebersbachu a Neugersdorfu, kde řádila stejně krutě.

     

     

 Velmi deštivý začátek června, zapříčinil, že půda nebyla schopna už pojmout sebemenší množství srážek a do toho spadlo během asi dvaceti minut 52 mm srážek (měřeno v metrologické stanici v Ebersbachu) a k také ještě souvislá vrstva krup. Na polích kolem města byl zasetý mák a tato plodina má velmi malou zadržovací schopnost a tak voda spláchla z polí obrovské množství půdy a takto špinavé řeky se draly jednotlivými částmi města a zalily vše, co jim stálo v cestě. Jak se valila špinavá voda do našich zahrad, domů, tak po některých cestách se dalo jezdit i lodí. A tak co nezničily kroupy, bylo ohroženo vodou a blátem. Voda v jednotlivých částech města kulminovala postupně po toku jiříkovského potoka. A tak nejdříve byly vytopeny a zaplaveny výše položené časti města a to již v průběhu bouře. Voda kulminovala postupně po toku potoku, na náměstí to bylo okolo 15:05, kde se sešly dvě záplavové vlny z horního a Starého Jiříkova po toku Jiříčky a Nového Jiříkova z rybníků. Za náměstím je již koryto potoka velmi regulováno a rozšířeno a tak bezproblémově pojmulo tyto přívaly. Nejvíce postižen byl však horní Jiříkov, kde koryto potoka je jen minimálně regulováno, také rybníky v této části města zcela zpustly a jsou nefunkční. V minulosti se také rozorali remízky, odvodnili se mokřiny a krajina tak velmi ztratila ze své schopnosti zadržovat vodu a my tak sklízíme plody „práce“ nás a našich předků…

   
 

Hráz a stavidlo bývalého rybníka "Skramušák"

 
  Pohled na pole pod Skalkou, které bylo před povodní oseté mákem  

Z dochovaných materiálů zpracovali Petr Wittgruber, Josef Eder, Veronika Račanská, Zdena Kubíčková, Wolfgang Fiedler, Jana Marschnerová. Použité fotografie Petr Wittgruber, Josef Buřil, Vladislav Kočí, Hasiči Jiříkov a kroniky…
Poznámka: uvedené informace z dobových kronik je třeba brát s určitou rezervou :-) a tak pokud máte konkrétní podložené informace, klidně mi napište.

     
 
     

Všechna práva vyhrazena  ©       Aktualizace: 06. 12. 2013           Copyright © 2005-13           petr.wittgruber@jirikov.info