Domů

Jiříkov – urbanistický vývoj

   

 
 

Urbanistický vývoj


Rozmary počasí


Městský znak a vlajka


Město v letopočtech


Kronika P. Friese


 

 

 

 

 

Německá ves Georgswalde („Dorf im Georgswalde“ – ves v Jiříkově lese“) byla založena před rokem 1346 nepochybně jako ves lánová, táhnoucí se podél potoka. Sousední saská ves Ebersbach se připomíná roku 1306 (město od roku 1925), stejně jako (Neu)Gersdorf (město od roku 1924). Teprve roku 1598 se v Jiříkově připomíná farní kostel a dvůr. Ves se do nynější délky vyvinula postupným vývojem. Již v 16. století byla neobyčejně rozsáhlá, před třicetiletou válku čítala 113 domů, z čehož plnou polovinu tvořily obecní domky zdejší tkalců. Za války byla ves téměř ze třetiny zničená a vylidnila se i v důsledku náboženské emigrace, jejímž cílem byly často obě sousední saské vsi.

Již od 2. poloviny 17. století však opět Jiříkov zaznamenal prudký růst, v jehož důsledku došlo do čtvrtiny 18. století k zdvojnásobení předbělohorského počtu domů. Zemědělských usedlostí ovšem přibylo jen nepatrně a převážnou část přírůstků představovaly tkalcovské domky, které již tvořily 74% zástavby. V té době šluknovská vrchnost přistoupila k založení tří nových, výhradně dominikálních vsí: roku 1681 vznikla podél potoku Jiříkovského potoka osada Nový Jiříkov, tvořena dvěma rozvolněnými řadami domů po obou stranách potoka. Před rokem 1713 vznikl při cípu statní hranice Filipov (Philippsdorf) a asi kolem roku 1730 Loučné (Wiesenthal), tvořené jednostrannou řádkovou zástavou podél cesty sledující levý břeh Sprévy. Prudký rozvoje aglomerace vedl roku 1753 k povýšení Starého Jiříkova na městečko. Jeho centrem se stal kostel, pod nímž se začalo formovat větší nepravidelné náměstí, protékané potokem.

     
     

Do poloviny 19. století se počet domů v Jiříkově ztrojnásobil a počtem obyvatel, přesahujícím 5 000 se městečko zařadilo mezi tehdy nejlidnatější v Čechách. Počet domů celé aglomerace se také více než zdvojnásobil. V menší míře se prosazovaly domy zděné. V ostatních částech Jiříkova a v okolních osadách šlo výhradně o domy roubené a hrázděné, spíše přízemní.

V polovině 19. století zaznamenala aglomerace po dlouhé době přechodnou stagnaci, která trvala téměř čtvrt století. V této době již Jiříkov v přímé trase protínala nová silnice z Rumburku do Ebersbachu (1808 – 1828), která se vyhnula oblouku horní části městečka v údolí. Vlivem uvedené stagnace se však nestala osou dalšího urbanistického rozvoje. Teprve od 70. let 19. století rozvoj aglomerace pokračoval, a to v celku plynule až do 30. let 20. století. Za celé toto období došlo opět k téměř dvojnásobnému nárůstu počtu domů. Počet obyvatel dosáhl maxim již v roce1910, a to jak vlastního městečka, které se roku 1914 stalo městem (7 190 obyvatel), tak celé aglomerace (11 096 obyvatel). Nové domy byly již převážně zděné, s převahou historizujících a převážně secesních fasád. Nová zástavba pokračovala na území mezi Starým Jiříkovem a Loučným a nově také podél rumburské silnice, západně od kostela a podél silnice do Filipova a Neugersdorfu, přestavovanou po roce 1828. Obdobně se vyvíjel i Filipov, tvořený pravoúhlým rastrem cest, jen zčásti však obestavěných. Jiříkovské průmyslové závody rozvoj zástavby neomezily, neboť se soustředily při samé státní hranici a silnici do Ebersbachu a také při dotyku rumburské silnici a s horním koncem stávající zástavby.

Poválečný odsun Němců a částečně osídlení českých obyvatelstvem znamenaly dlouhodobý úpadek celé aglomerace. Počet obyvatel poklesl méně než na polovinu (dodnes na pouhou třetinu), zanikla též přibližně polovina domů (zejména v dolní, komunikačně slepé části Jiříkova). Nová výstavba zde naštěstí nevznikla, také míra přestaveb byla poměrně malá. To spolu s využitím řady objektů pro rekreační účely zachovalo Jiříkov dodnes jako památkově mimořádně hodnotný celek česko.hornolužické vesnice a maloměstské architektury.

Citováno z KUČA, K. „Města a městečka Čech, Moravy a Slezska“.

Autor: Mgr.Josef Pokorák
 

     
     

Všechna práva vyhrazena  Copyright © 2005-13    Aktualizace: 18.02.2015    petr.wittgruber@jirikov.info   www.jiříkov.eu aneb jak se žije v Jiříkově podle Petra Wittgrubera